Robert Kubáň: Výstavba hvězdárny v Přerově

Začala to náhodou 29.7.1959, autobusovým zájezdem ROH ÚVOJM na hvězdárnu v Prostějově, kterého jsem se zúčastnil. Zájezd byl spojen s koupáním na Plumlovské přehradě.

Na hvězdárně v Prostějově jsem se dozvěděl, že Meopta i ÚVOJM pomáhají různým hvězdárnám s vybavením, přitom ale Přerov , středisko optického průmyslu hvězdárnu nemá. Když jsem se ptal proč ?, bylo mi řečeno, že sice pokusy o výstavbu hvězdárny byly podnikány, ale že tyto ztroskotaly na nepochopení MěNV, závodů apod. a že se tudíž v Přerově hvězdárna postavit nedá.

Tato věc mi tenkrát nedala spát a protože všichni tvrdili, že v Přerově se hvězdárna postavit nedá a já jsem vždy rád dělal věci, o kterých se tvrdilo, že nejdou (např. dýchací aparáty), uzrála ve mně myšlenka ujat se její výstavby.

Druhý den jsem svůj úmysl projednal se s. RNDr. Němcem a RNDr. Knitlem dále se s Andrésem a s Čumpelíkem. Když se pro můj návrh zaujali a doporučili ho, navštívil jsem s Gintrovou na Osvětové besedě MěNV, ta mně odkázala na s Uvíru, tomu jsem věc vysvětlil a nalezl pochopení. S. Uvíra nám umožnil, abychom se s RNDr. Knitlem navštívili schůzi komise kulturní a osvětové při MěNV, která náš návrh schválila a doporučila.

Teď nastala úmorná a nekonečná organizátorská práce: za 1. Bylo nutno utvořit v Přerově ústřední Astronomický kroužek u Osvětové besedy. Za 2. Bylo nutno najít spolupracovníky ochotné zdarma pracovat na projektu, při získávání finanční podpory, brigádníky. Za 3. Bylo nutno najít místo pro hvězdárnu. Byly tyto návrhy: Kopec u Čekyně, za hřbitovem, dvě místa za kasárnami a Švédské šance. Za 4. Bylo třeba se rozhodnout, jak má vypadat budova hvězdárny a dohodnout její koncepci. Na 31.8.1959 byla svolána ustavující schůzka AK se zástupci závodů, vojáků, astronomů a příznivců. Zástupců závodů se dostavilo málo, přesto však byl ustanoven přípravný výbor AK u Osvětové Besedy a vytýčeny nejbližší úkoly pro postavení hvězdárny za účasti všech závodů, úřadů a složek Přerova.

Pro přípravné práce jsme získali soudruhy Kosíka a Přikryla ze Strojíren a ing. Kubíka z Chemoprojektu, který nám pak kreslil projekt a získal pro spolupráci další soudruhy.

S. Kosík doporučoval stavbu hvězdárny jako družstvo a když hvězdárnu, tak pořádnou a velikou. Z jednání vzešel návrh na větší jednopatrovou budovu podsklepenou s ústředním nebo dálkovým topením. Místo pro hvězdárnu bylo určeno nad kasárnami (stávající). Spolupracovali Major Dvořáček, Ing. Kašpařík, Šolc, Čevela a další. Ing. Kubík vypracoval projekt, S Čevela z Pozemních staveb inv. Úkol a s Šolc sondoval možnost financí na Min. Těž. stroj. Měli jsme vypracovat inv. úkol cca na 3 mil. Kč. Z počátku se věc zdála nadějnou. Ještě předtím jsme jednali na ONV o možnosti družstevní výstavby, ukázalo se však, že tímto způsobem se hvězdárna postavit nedá.

Pokusili jsme se dostat stavbu do akce “Z“, s Uvíra nám přislíbil na I etapu 30.000 Kč, měli jsme však zajistit, aby stavba byla dokončena a nezůstala na krku MěNV, jako koupaliště. S. Mihula nám sdělil, že sice plán komise na příspěvek 30.000 Kč schválila, avšak rada zamítla, protože prý se tato akce dá prosadit jako investiční výstavba.
Bylo třeba spoustu jednání a vyřizování o inv. úkol o pozemek a jeho vyjmutí z pozemkového fondu a přípojku elektr. proudu o septik a kanalizaci, studnu atd. Zkrátka celá akce vyžadovala soustu času, papírování atd. Situace vypadala beznadějně, dosvědčují to i slova s Andrése, který mi 26.11.1959 řekl, že s Čumpelík i RNDr. Němec nevěří, že se hvězdárna bude stavět. Pak 20.11.1959 došlo územní rozhodnutí. V této době již probíhalo závazkové hnutí na brigády při výstavbě hvězdárny ve Strojírnách v ÚVOJMu tam se zavázali na 2.862 hod.

Dne 11.1.1960 byl předán inv. úkol na KNV, kde nám s Macek sdělil, že je osobně proti, neboť je řada jiných důležitějších úkolů.
Dne 19.1 1960 nám Min. těž. stroj. sděluje, že nám přivezl zprávu, že nám Min. těž. stroj. přispěje na stavbu částkou 50.000 Kč pro rok 1960. To byly naše první peníze.

Pokračovala další jednání a hledání cest, jak uskutečnit výstavbu. K 11.5.1960 se situace se stavbou jevila beznadějně, všechny instituce počínaje MěNV, ONV i KNV se snažily stavbu zahrát do autu. Za této situace jsem zvážil všechny pro i proti a navrhl jsem členům výboru RNDr. Němcovi, RNDr. Knitlovi a Andrésovi, postavit hvězdárnu ze dvou montovaných likusových domků L 58 po 20.000 Kč, k ní pak postavit zděný přístavek s vlastní pozorovatelnou s tím, že po čase se může pokračovat rozšířením hvězdárny. (MěNV i s Uvíra byli proti likusovým domkům).

Chtěl jsem, aby tímto způsobem výstavby se netratil čas a aby se podchytilo a neochablo nadšení lidí pro výstavbu hvězdárny. Toto řešení výstavby bylo doporučeno a výborová schůze AK návrh chválila. Po delším jednání tento návrh schválil i MěNV s výhradami. Bylo třeba urychleně vypracovat nový objekt, zažádat o stavební povolení atd.
Dne 14.6. jsem objednal dva montované domky L 58 u Preglejky v Bratislavě s dodací lhůtou říjen 1961. Ihned jsme začali připravovat staveniště, to je podezdívky pro montované domky, byly vybagrovány sklepy pozorovatelny, začaly se práce na přípojce elektrického proudu a jiné. Objednal jsem bagr, auta na odvoz zeminy, míchačku atd. Bylo třeba zajistit projekt na pozorovatelnu s odsuvnou střechou a její zhotovení.

Dne 11.10.1961 začali jsme s bagrováním, přesto, že stále nebylo stavební povolení a vyjmutí z pozemkového fondu. Velikou práci nám dalo docílit povolení elektrické přípojky od vojáků z kasáren a zajištění kabelu. O to, že jsme získali 300 m káblu má velikou zásluhu s. Vraštil ze SME.
Teprve 19.10.1961 jsme dostali povolení na pozemek a na přípojku el. a 3.11.1961 se začalo s betonováním. 25.10. byla zapojena elektrická přípojka.

Dodávka montovaných domků se opozdila, Bratislava nám sdělila, že není dostatek vagonů, a že asi v tomto roce domky neodešlou. Zkoušeli jsme odvoz domků zajistit auty, ale bezvýsledně. Nakonec po urgencích nám 5.12.1961 došly vagony s montovanými díly. Jako obyčejně měli jsme i tentokrát potíže se zajištěním odvozu dílů na staveniště. Díly jsme museli na staveništi v noci hlídat. Montér z Bratislavy přijel 11.12. na montáž domků, montáž se prováděla za velmi špatných povětrnostních podmínek, nejdříve déšť pak mráz až –11 st.C, přitom vál ostrý vítr. Montáž domků byla skončena 22.12. Montér s. Koloman z Bratislavy velmi obětavě pracoval a při organizování brigád se velmi zasloužili s Dr. Venzara a s Nesvatba Emil.

V r. 1962 byla projednávána přípojka telefonu, projekt studny, septiku, kanalizace a cesty ke hvězdárně.

S. Hřebačka jednal na Min. těž. stroj. O další příspěvek 30.000 Kč. Dne 28.4.1962 dána do provozu telefonní stanice na hvězdárně č. 2250. Dne 15.9.1962 byla na hvězdárně první výborová schůze Astronomického kroužku. V r. 1962 vyžadovalo velice času zajišťování peněz na výstavbu a také zajišťování materiálů (zdarma), zajišťování odvozu (také zdarma) a nejvíce času zabralo zajišťování dobrovolných brigád.

14.10.1962 dokončení vyměření kanalizace.
15.10.1962 dokončeno zdivo pozorovatelny a 23.10. se hledala voda proutkařem.

Stavba hvězdárny patřila mezi největší stavby prováděné brigádnicky, a to za daleko menší pomoci závodů, nežli např. Stadion apod.
K 9.11. 1962 bylo na hvězdárně odpracováni přes 7.000 brigádnických hodin zdarma mimo svou pracovní dobu.

Dne 31.10. jsem měl konflikt v zaměstnání, kdy mi bylo s. Velešíkem vytýkáno, že se moc starám o hvězdárnu a byly mi sníženy prémie.

Dne 12.11. bagrován septik a část kanalizace. Kanalizace zvlášť se budovala za velmi stížených podmínek, stálý déšť stěžuje práci, ve výkopu voda a bahno, velmi dobře zde pracovali s. Klimeš a s. Kocián.

Vlivem dešťů se sesula půda u septiku, což zkomplikovalo práci. Dne 17.11. 1962 byly spuštěny skruže septiku.

ZV-ROH Meopta slíbil nám na výstavbu 10.000 Kč, později 30.000 Kč, z toho 20.000 Kč ihned, banka však měla k tomu výhrady a zatím jsme nedostali nic.
Za mrazu –9 °C jsme 2.12.1962 betonovali věnec pozorovatelny a aby nám beton nezamrzl, betonáž jsme zabednili a instalovali k ní 2 tělesa.

Dne 11.12. byla na hvězdárně státní kontrola a měli připomínky mezi jiným, že jsme vypláceli mzdy, a že nám je předepíšou k úhradě.

Rok 1963
17.1. dodány rozváděče. Pracovalo se dále na úpravě plánů pro odsuvnou střechu hvězdárny a na její konstrukci.
28.5. výroční schůze AK na hvězdárně (málo navštívena). Přítomen byl předseda MěNV, který uvedl, že jsou “bití“ od ONV i KNV za tuto stavbu.

14.6. jednáno o zařazení stavby do akce “Z“ zatím je stále vedena jako černá stavba. V létě se kopala studna. Na podzim se dělaly venkovní omítky. Měl jsem další potíže v zaměstnání ze strany s. Velešíka. Rok 1964
Na hvězdárně prováděny dokončovací práce. S Oliva z MěNV slíbil. Že si vezme postavení cesty k hvězdárně za své.

Rok 1965
Přesto, že jsem byl zaneprázdněn jinými úkoly a cestou do Egypta, věnoval jsem se znovu výstavbě hvězdárny, aby práce rychleji pokročily. V srpnu byla bagrována cesta. Šest aut odváželo po dobu 5,5 hod hlínu a ještě nějaká zbyla. Musel být znovu vybagrován septik, kde se následkem dešťů sesula půda.
V září s. Kocián a s. Klimeš dokončili studnu.
MěNV nám oznamuje, že již není peněz pro hvězdárnu.

Dne 10.11. přišli na hvězdárnu zástupci MěNV s. Rosmus, Výstřela, Jambor, Topolánek a Oliva. Vyslovili se pochvalně o hvězdárně a říkali, že akce je větší, nežli si představovali a slíbili další pomoc.

Rok 1966
Pokračovalo se v dokončovacích pracích. Obdržel jsem od MěNV “Zlatý odznak budovatele Přerova“ za organizování výstavby hvězdárny.

Rok 1967
Dne 18.2. byla dokončena cesta k hvězdárně, je pro názornost rozsáhlosti této akce uvádím, že se na ni spotřebovalo 187 tun štěrku. 17.3. konána výroční schůze na hvězdárně. Bylo dohodnuto začít v květnu s přednáškovou činností pro školy. Určen postup stavebních prací.

Závěr:
Byl jsem v tuto dobu velmi zaneprázdněn funkcemi jak stranickými tak i odborářskými, mimo to jsem pracoval ve volném čase na vývoji dýchacích přístrojů, takže jsem byl nucen s hvězdárnou skončit.
To, co jsem chtěl dokázat, postavit v Přerově hvězdárnu, se podařilo, zbyly již jen některé dokončovací práce a práce na vybavení, takže již se nebylo třeba bát se o její osud.

Chtěl bych uvést, že ke zvýšení zájmu o stavbu hvězdárny přispěla i éra družic, která byla v Meoptě (ÚVOJM) respektována skupinou elektro-fandů ss ing. Kubišem Stanislavem, ing. Pečkem Jiřím, ing. Ivo Hapalou a dalšími. Ku příkladu i okamžitým sledováním signálů a za přispění RNDr. Knitla Zdeňka i následným vyhodnocováním průletů pomocí Dopplerova efektu (co do vzdálenosti).
V rámci těžkých podmínek budování nezaostala zcela ani činnost popularizační a demonstrační, a to již v částečně uschopněných prostorách hvězdárny. O výstavbu hvězdárny se také velmi zasloužili tito členové AK:
RNDr. Knitl Zdeněk, Andrés Mirek, RNDr. Němec Jan, Dr. Venzara, Nesvatba Emil, Čumpelík, Telička František a další. Obětavě dále pracovali s Klimeš, Kocián, klempíři Jurák a Jurča.

Z institucí a závodů, kteří velmi přispěli k realizaci hvězdárny byli: Školský a technický odbor MěNV v Přerově, JZD Želatovice, Přerovské Strojírny, Meopta, Pozemní stavby Přerov, Chemoprojekt Přerov, Vojáci a další.

Je nutno se také zmínit o našich manželkách a je třeba ocenit jejich pochopení, kterým nám umožnily, abychom mohli věnovat značnou část svého osobního volna výstavbě hvězdárny.

9.5.1970 bylo oficielní otevření hvězdárny a zahájení činnosti.

V r.1981 byl instalován na hvězdárně počítač Minsk 22 (S. Kovařík).

7.2.1985 byla na hvězdárně výroční schůze AK (nebyla od roku 1980). K tomuto dni registrováno 49 členů AK.

Přál bych AK a hvězdárně, aby se jim podařilo masově zapojit všechny zájemce a příznivce astronomie a hlavně široce zapojit mládež, což bylo také úmyslem při výstavbě hvězdárny.


V prosinci 1988

Kubáň Robert


Zpráva konzultována se s. Andrésem Mirkem, Bělidelská 12. Olomouc a se s RNDr. Němcem Janem, Jeremenkova 17. Přerov.