Historie vzniku přerovské hvězdárny

Amatérská astronomie v Přerově má mnohaletou minulost. Bylo v ní dosaženo některých pozoruhodných výsledků a autoři některých prací a kolektivy dosáhli vysokého ocenění i na mezinárodní úrovni. V její historii se střídají období odlišná povahou a intenzitou astronomické činnosti.

Před rokem 1934 se astronomií zabývalo samostatně několik občanů nejen na poli popularizace, ale i pracemi až vysoké vědecké hodnoty. Nejvýraznější osobností tohoto období a přerovské astronomie vůbec byl Doc. RNDr. Josef Široký (1893 – 1968). Témata a povaha jejich prací byla taková, že nebylo třeba hvězdárny a náročných přístrojů.

V polovině třicátých let se kolem dvacetiletého, od narození tělesně těžce postiženého nadšeného amatéra, Miloše Venclíka (1915 – 1940) formuje skupina mladých pozorovatelů, většinou studentů. S vědomím, že na vybudování hvězdárny s přístrojovým vybavením není v dohledné době pomyšlení, volí skupina z programu Čs. astronomické společnosti výhradně ty obory, v nichž se konat účelnou odbornou práci i bez stálé hvězdárny. Konají se systematická pozorování sluneční činnosti malým reflektorem, pozorování proměnných hvězd a zejména meteorů, samostatně se zpracovávají jejich výsledky, pracuje se na vývoji metodiky a některé studie jsou publikovány. Přerovská skupina mladých se vypracovává na první místo v republice. Postupně se ke skupině připojují další i starší zájemci. S počtem dvaceti členů vzniká jako první případ Místní odbor Čs. astronomické společnosti a dosahuje až 37 členů. Silné zastoupení v této organizaci mají již zaměstnanci firmy “OPTIKOTECHNA“ nyní Meopta - optika s.r.o.

Období kolem konce druhé světové války a po něm přivodilo útlum činnosti zejména změnami životních podmínek a odchodem řady členů na studie a za povoláním. Po roce 1946 končí reorganizací ČAS existence místního odboru ČAS.

Nová vlna aktivity přichází ze skupiny pracovníků n.p. Meopta a Ústavu pro výzkum optiky a jemné mechaniky (ÚVOJM) v Přerově. Za úkol si vytyčují prosadit vybudování hvězdárny v Přerově a tohoto cíle dosáhnout tím, že v prvé etapě bude vybudován velký reflektor o průměru 600 mm odvozený z přístroje pro brněnskou hvězdárnu. Byly vypracovány konstrukční podklady, zhotoveny četné velké odlitky a mnoho součástí. Je dokladem rozvahy kolektivu, že ještě v tomto stádiu uznal nepřiměřenost druhu a rozměrů přístroje podmínkám a poslání hvězdárny nížinného okresního města. Práce byly přerušeny, konstrukční podklady a rozpracované dílce nabídnuty a předány do míst rozhodnutých pro realizaci tohoto přístroje. Negativním důsledkem bylo to, že nebyla žádná alternativní koncepce k vybudování hvězdárny v Přerově. Zdálo se, že Přerov, město optiky, zůstane nadále bez hvězdárny obklopen řadou měst, která hvězdárny s dobrým vybavením buď mají nebo budují.

Zvrat přivodil dne 29. července 1959 zájezd skupiny zájemců o astronomii na hvězdárnu v Prostějově. Pod dojmem této exkurze se energicky ujal iniciativy pozdější předseda Astronomického kroužku, Robert Kubáň. V rychlém sledu byl vypracován první návrh, vyhledáno první místo pro výstavbu, podstoupena velká řada obtížných jednání, získáno doporučení Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. Vážnou překážkou byl nedostatek finančních prostředků. Klíč k rozřešení našel předseda novým maximálně úsporným a přitom účelným návrhem koncepce hvězdárny. Objekt vytvořil z dvojice montovaných typizovaných chat a připojit zděnou pozorovatelnu 6x6 m s odsuvnou střechou a dvěma pilíři pro hlavní přístroje.

Návrh byl pak přijat, získána četná potřebná povolení, konečně i omezená dotace Ministerstva všeobecného strojírenství na nákup chat a první etapu výstavby a řada závazků na práce na výstavbě.

Významným kladem a ovšem i podmínkou bylo rozhodnutí, aby se výstavba stala záležitostí ústředního Astronomického kroužku při OB v Přerově, aby tedy byla dílem kooperace přerovských podniků a organizací. Tato zásada se prosadila a vedla k úspěchu. Vlastní stavba byla zahájena v říjnu 1961. Montáž objektu byla provedena v prosinci téhož roku za mimořádně těžkých podmínek (až –15°C). Zásluhou příkladné obětavosti, organizační schopnosti, obratnosti v jednání, mnoha set pracovních hodin předsedy a několika členů kolektivu pokračovala výstavba tak, že se za rok mohla konat výroční schůze Astronomického kroužku při OB v Přerově již v objektu hvězdárny.

V dalších letech pokračovaly časově velmi náročné dokončovací práce na strojním, přístrojovém a vnitřním vybavení hvězdárny. Již v jejím průběhu, a to v roce 1967 bylo rozhodnuto započít s příležitostnými přednáškami a připravit hvězdárnu na oficiální předání veřejnosti a začátek pravidelného provozu.

Znamenitou příležitostí k tomuto aktu se ukázal být 9. květen 1970, 25. výročí osvobození naší vlasti Rudou armádou a vzácný úkaz – přechod planety Merkura před Sluncem. Přízeň počasí a živá účast veřejnosti přispěly k tomu, že vstup Hvězdárny do komplexu kulturních zařízení města Přerova byl neobyčejně zdařilý.

V uplynulých 10-ti letech pokračuje zdokonalování, zejména technického vybavení, konají se pravidelně přednášky, besedy a pozorování veřejnosti, v mezích možnosti se prosazuje činnost odborná, rozvíjí se spolupráce se školami, Socialistickou akademií a jinými hvězdárnami.

Pracovníci hvězdárny se ovšem nespokojují s popsaným stavem, ale tvoří plány dalšího rozvoje činnosti a odpovídajících úprav, rozšíření a zdokonalení hvězdárny.

Přerovská hvězdárna se stala součástí sítě hvězdáren v oblasti, jejímž centrem je hvězdárna ve Valašském Meziříčí. Pracovníci hvězdárny se podílejí na akcích v rámci oblasti nejen jako účastníci, ale i jako přednáškami, referáty, konzultacemi a technickou pomocí. Dva členové zastávají funkci ve výboru pobočky ČAS ve Valašském Meziříčí, jeden člen působí oblastním poradním výboru pro hvězdárny, jeden v Poradním sboru pro hvězdárny a planetária při Ministerstvu kultury ČSR.